Teenager´s life

Ahoj, jmenuji se Jennifer Colemanová a je mi 15 let. Bydlím v obyčejném domečku s docela obyčejným vybavením, v Diamond Cayne Crystalu. Nemám ani nějak zvláštní život…teda na první pohled. Možná přeháním, ale všechno je hrozně divný. Budu vám o tom vyprávět. Nejdřív vám představím moje nejlepší kamarády.

Toto je Victoria, má nejlepší kamarádka. Znám se s ní už od malička, byly nám 3 roky, když jsme se poznaly. Victoria je vážně skvělá, vždycky mě podrží. Je stejně stará jako já. Rovněž bydlí v Diamond Cayne Crystalu a má podobně divný život. Mám ji strašně ráda, je to moje největší opora. Ve všem si rozumíme, mohu jí jako jediné říci opravdu všechno.

Toto je Kimi Gishony. Můj druhý nejlepší kamarád. Známe se už od první třídy. Je stejně starý jako já a je šíleně milý. Ještě neměl holku, ale mohl už jich mít dost, něco na tom Kimim prostě je. Kimi se mnou chtěl chodit když nám bylo 11, ale já jsem nechtěla, byli jsme na to moc mladí a on to bral asi jenom jako hru…ale takový věci si prostě člověk pamatuje. Ano, přiznávám, Kimi se mi dost líbí, ale nechci ho ztratit jako kamaráda…co teď? Ach jo, trochu mě to štve. Raději to na něj nezkouším, je to s ním ale opravdu super.

Tady vidíte nejsvůdnějšího člověka co znám. Jmenuje se Jimmy Hurley a je to můj soused. Jimmy je můj první kluk, teda…my jsme spolu vlastně nechodili, ale on byl ten, s kým jsem se poprvé líbala. Jimmymu je 17 let, je strašně hezký a hodný. Ale není moc chytrý. Poslední dobou se ani nezdravíme. Jimmy je bezva, ale prý se ve mně spletl..co se mohlo stát? Bylo to tak dokonalé…ani se mnou nechce mluvit.

Tohle je sestra Jimmyho, Veronika Hurleyová. Nyní pro změnu vidíte nejhoršího člověka pod sluncem. Je to strašná holka, je hloupá, zlá a nepříjemná. Žije si vlastním životem a nikdo do ní nevidí, což je nepříjemná skutečnost…líp by se pak ničila. Zeptala bych se jí na Jimmyho, ale víte jak to je s lidma co je nesnášíte…nemůžu jí ani cítit!! Victoria jí taky nemůže. Téhle protivce je 14 let, ale vypadá starší…teda chováním rozhodně ne.

A tohle je ten nejhezčí kluk na světě. Jmenuje se Damian Haska a je mu 16…nebo už vlastně asi 17. Chodí se mnou do školy, akorát je o ty dva roky starší. Nikdy si mne nevšímal, ale on si nikdy nevšímá nikoho, je to hrozné. Opravdu je pořád sám, vůbec s nikým nemluví. Je to škoda, prý je moc hodnej. Sice egoista a namyšlený, ale jinak prý inteligentní, hodný a milý kluk. A ještě k tomu je TAK NÁDHERNÝ!! Musím něco udělat, musím…
_________________
HMPFFF!!!!

no to jsem zvedava, co bude dal Úsměv

_________________
SUPER STRANKY AA PLANET

1. Díl

Začalo to jako normální ráno ve všední den…

Až na to, že jsem zjistila že prší…jak nepříjemná skutečnost, najednou se mi nikam nechtělo. V kostech jsem začala cítit, že dneska to asi nebude super.
Podívala jsem se z druhého okna a..

O ne!!!! Ta příšerná osoba!! A hned po ránu…tak teď se moje tušení utvrdilo, je to strašný, hned mám zkaženou náladu. To snad ještě pojedu s Veronikou autobusem, ne? Jak já ji nesnáším…dneska to bude fakt krutý. No snad to nějak přežiju.
Šla jsem se nasnídat a otevřela si v pokoji okno. Když jsem se tam vrátila, odvedle jsem slyšela ten odporný hrubý hlas Veroniky, jak pobízela Jimmyho aby vstal. Chudák Jimmy..proč se mnou nemluví? Dalo by se toho tolik vyřešit..vůbec si nejsou s Veronikou podobní, nemůže být její bratr. Ona se pořád vytahuje a přehání a lže a je pěkně namyšlená. Přitom nemá být na co hrdá. Napadá mě ta nejhorší myšlenka..mám i motiv k vraždě. Kéž by to šlo jen tak se jí zbavit…snad by zmizely všechny problémy a starosti..ale je tu ještě ta hloupá škola a…no to je marné. Převlékám se a vidím, jak z vedlejšího domu vychází Veronika. Udělala jsem na ní zamračený xicht, ona mi to oplatila jakousi směšnou grimasou na tom jejím slizkém obličeji a nastoupila do druhého ranního autobusu. Mamka ještě spala, ale hodiny už ukazovaly hrozivý čas, za chvíli měl přijet třetí ranní autobus..pak už jede jen ten čtvrtý pro opozdilce, ale to bych zaručeně nestihla. Tak jsem si pospíšila, učesala se a vyletěla ven do toho deště, autobus jsem v klidu stihla. Sedla jsem si vedle Kimiho a koho to nevidím? Nastupuje do autobusu a usmívá se na řidičku! Ten úsměv je tak…nádhera, hned bych na něj skočila!

„Kimi, vidíš ho? Vidíš? Je dneska tak veselý a ani mě nepozdraví…zase..“ „Neotravuj mě pořád s nějakýma klukama!“ „Kimi co to s tebou je? Vždyť Jimmyho trochu znáš! Viděla jsem tě, jak jsi u něj byl před týdnem a nezapírej Kime.“ bouchla jsem Kimiho do ramena a spiklenecky se na něj usmála. „No, potřeboval jsem pomoct se slohovkou a Claire od něj ze třídy říkala, že je na to dobrej.“ „Aaale to je pěkná kravina, on toho v hlavě moc nemá..pověz Kime, co jsi u nich dělal?“ „Nevěříš mi Jenifer? Proč bych ti lhal? No tak Jeni věř mi, je na to fakt dobrej..“. Přestala jsem se usmívat, protože Kimi se na mě taky ani na chvilku neusmál. Otočila jsem se o něj a dívala se před sebe..Jim byl přede mnou! Tak krásně voněl..jeho klasická nádherná vůně. Kdyby se na mě ty jeho oči podívaly, asi bych omdlela. Byl tak blízko a přitom tak daleko. Já vím že toto jsou hloupý romantický kecy, taky to nemám ráda, ale teď to tak fakt cítím. Seděl přede mnou a já nemohla nic dělat. Byla jsem myšlenkama úplně vedle a „JENNIFER SAKRA!! Vstávej přece, už jsme tady!“ aha, Kimi se nemůže dočkat do školy. Co je to s ním poslední dobou? Vzala jsem si aktovku a vstala jsem.
První hodina byla dost nudná, klasika…taktéž i ty ostatní…když skončila škola, měla jsem se s Victorií sejít u autobusu. Šla jsem po chodbě a najednou jsem spatřila něco absolutně úžasného jak vyšlo ze dvora!! Opravdu nejkrásnější osoba pod sluncem!!

Ano, Damian se právě vracel zvenku zpět do školy. To je takrásná osoba co se mi tak líbí. Je vážně úžasný. Chudák Damian, ještě tu musí sedět a já už můžu domů..že bych tu na něj počkala a jela autobusem s ním? Ne, kdo ví jak dlouho tu dneska ještě bude. A navíc, už jsem něco slíbila Viki. Až já jí to povím!! Já ji musím říct tolik věcí!! Hlavně to o Kimim.
Přiběhla jsem na zastávku a tam už na mě čekala vysmátá Victoria ve svých oblíbených šatech. V autobuse jsme obě přemýšlely a pak jsem se jí zeptala, jestli by nechtěla jít k nám…řekla že na chvíli pokecá a pak půjde domů. Vystoupily jsme z autobusu a když okolo nikdo nebyl, začly jsme drbat.

„No a pak jsem Veronice podkopla nohy!“ „To bylo super, Viki!!“ „Jo, teď ji nesnáší i ten kluk od nás co se jí údajně líbil. Jennifer, my se asi pomstíme!“

„No to nevíš jistě, ale nikdo do ni nevidí. Všimla sis poslední dobou Kimiho? Jak se chová? Je na mě fakt zlý a Vyčítá mi, proč nemám ráda Veroniku. Viki to není dobrý, muselo se něco stát. Minulý týden byl dokonce u Jimmyho doma. Prý mu pomáhal se slohovkou, ale já mu to moc nevěřím. Beztak si tam Kimiho odchytla Veronika a začala mu vyhrožovat Viki!“ „Ty jo, to je docela možný..hele ale jsou i horší verze. No ale beztak jenom moralizuje a my to zas zveličujem, tak strašný to zas nebude.“ „Taky si říkám…ale je to špatný..myslela jsem, že se jí pomstíme.“ „Jennifer, jak to vlastně je? S Jimmym, s Damianem.“ „Viki věc se má takhle: nemůžu se absolutně rozhodnout. Teď mi do toho ještě došlo, no…asi nějak mám ráda i Kimiho. Je to hozné, každý má něco do sebe. Kimi je prostě skvělý, sympatický a chytrý, Jimmy je strašně hodný, krásný a strašně mě přitahuje a Damian je nejkrásnější kluk pod sluncem. Jenže pak tu jsou další okolnosti. Vůbec nevím, jakou má Damian povahu, Jimmy se se mnou nebaví a asi už nikdy nebude. Jediný kluk s kterým to má smysl je Kimi. Ten má snad všecko, akorát že nevypadá tak božsky jako Damian a Jimmy.“ „Jenny, ale víš co já mám ke Kimimu. Přemýšlej nad tím, on se mi taky líbí. Já bych to udělala tak, že bychom Kimiho obě nechaly a byl by to jen kámoš, ano?“ „Ne Viki..je to těžký, ale ne, to nepůjde. Možná…no. Já nevím, každopádně musíme zjistit, co s nim je.“ „Pa Jen, musím domů.“ „Ahoj Vic.“
Šla jsem si lehnout na postel a přemýšlela jsem. Byl už večer, prokecaly jsme s Viki celý zbytek odpoledne. Začalo se stmívat a já měla příšerné myšlenky. Navíc byly dneska šílené problémy ve škole, dokonce dvě pětky v jeden den! Ach jo, hrůza. To byl jeden z nejhorších dnů na světě! Ještě jsem vstala abych vypla počítač, mamka ho asi zapnula než šla do práce. Vypínala jsem jej a když jsem se vracela k posteli, zahlédla jsem jakési dva lidi z okna. Nějak jsem si toho nevšímala ale pak mi došlo že jsou mi něčím povědomí. Přiblížila jsem se k oknu a zahlédla jsem snad nejhorší obrázek který jsem mohla z toho okna uvidět!!

Kimi a…ne to není možné!! Kimi s Veronikou? Najednou jsem měla v krku obrovský knedlík a začaly se mi mlžit oči. Ještě ty světlušky za nima tak vesele poletovaly!! Svalila jsem se na postel, hlavu zabořila do polštáře a plakala..plakala jsem hodně, za minutku jsem se podívala ven a zas ten samý obrázek!! Zatáhla jsem rolety a šla raději do jiného pokoje. Byla jsem absolutně zničená. Co teď? Co budu dělat? Měla jsem chuť vzít pistoli a na místě tu holku zastřelit! Pořád jsem brečela, tak asi půl hodiny. Bylo to něco strašného. Nevěděla jsem, co dál. V tu chvíli jsem neměla tu energii ani nápad vzít telefon a okamžitě volat Victorii. Nevím proč mi to nedocvaklo, ale je škoda že jsem to v tu chvíli neudělala. Ještě jsem se tak dusila hodinu a půl a pak jsem si řekla že pomůže, když se z toho vyspím. Lehla jsem si do postele a přemýšlela jsem…přemýšlela jsem nad tím jak to bude dál s Kimim, snad bych mohla s Jimem navázat kontakt, nebo oslovit Damiana….Co dál? Toť otázka…
_________________
HMPFFF!!!!

Líbí se mi, že má díl své ukončení a přesto vypline otázka na příště, ale teď dost chváli, když ses o to tak drala, tak ti poradím pár věcí. Křením se

Je to trochu jak ve stíhačce, děj prostě jede, drží se hlavní linie ale žádné zatáčky, žádné zajímavosti, prostě žádné vedlější scénky pro ozlváštnění dějě.
No ale tohle je jen první díl a uvod takže se rozhodně těším na pokračování a na to jak jistě ještě překvapíš, navíc, i tenhle stíhačkovej efekt může k psaní ve stilu denníku patřit. Úsměv

_________________

2. Díl

Nemohla jsem spát. Nešlo to. Musela jsem pořád myslet na to, jak se Kimi líbá s Veronikou, pořád jsem to před sebou viděla Přemýšlela jsem PROČ zrovna ona? Co na ní vidí? Chytrá není, hodná také ne, krásná…no o tom nemá smysl pojednávat, to vůbec. Třeba se mu líbí jak je tajemná. Ale vždyť takových holek jsou kopy a jsou daleko lepší. Proč Veronika? Třeba se mu líbí že je tak hnusná? Ha háá

Ne, to ne. Šla jsem si lehnout za mamkou abych se kecáním aspoň trochu odreagovala.

Chyba..
„A slečinko, učila ses vůbec dneska že jsi taková v pohodě? Máte zítra psát tu písemku z biologie a ty víš, že ti biologie moc nejde.“a sakra, biola..no, co teď? „Jo mami, nemůžeš chvíli mluvit o normálních věcech?“ „No a co známky, byly dneska nějaké ve škole?“ ha, ona snad čeká, že jí přiznám ty dvě pětky „Ne mami, dneska to bylo v pohodě, úplně v pohodě.“ „No výborně, teď mě nech spát“. No, tak teď mi ještě vrátila ty hnusné myšlenky na školu. Tak to je opravdu úžasné. Teď jsem se naštvala. Co takhle jít pochytat ty kreténské světlušky?
Venku byla bouřka, ale já šla chytat světlušky. Za trest. Zavřu je do sklínky od zavařeniny a nechám je tam chcípnout. Za to, že Kimimu a té hnusce od vedle svítily.

A mám vás vy šmejdky..tady je ale hnusná zima…no a jsem celá mokrá. Hlavně že jsem je chytila. Jak je možné, že už zase prší? Vždyť pršelo dneska dopoledne a ještě teď..to je vážně odporný den.

Hahá…teď jsem je pochytala, tak se třeba štěstí přenese na mne a zítra večer se s Kimim budu líbat já? Ach jo, já jsem tak naivní..kéž by. Musím na Veroniku něco vymyslet..jdu zavolat té Victorii co se stalo…
Když jsem šla pro telefon, došlo mi, že už je půl druhé ráno. Ale já jsem vůbec nebyla unavená!! Řekla jsem si, že se odreaguju na chatu..

Šla jsem teda na chat a kupodivu tam někdo byl. Byla to dívka a měla nick D.Lew. Po chvíli jsem se dozvěděla že bydlí o pár bloků dál, je jí 17 a jmenuje se Dianne. Byla opravdu šíleně sympatická. Povídala jsem si s ní asi hodinu a pak už jsem jí vylíčila všechno. Hlavně o dnešku. Dianne byla šíleně milá. Poradila mi úžasnou věc. Ať Jimmymu napíšu dopis, že by to prý mělo zabrat. „Dianne díky, to je geniální nápad!! Musíme se někdy sejít!“ „Ano, měla bys čas třeba zítra?“ „Jasně, to by šlo…v kolik hodin a kde?“ „Sejdeme se na rohu tvojí ulice..přibližně ve čtyři hodiny, ano? Ukážeš mi ten váš zázrak odvedle a nějak to společně zvládnem..hlavně mu ještě dnes napiš ten dopis!! A už jdi spát, zvládneš to..“
Dianne byla opravdu úžasná! Poslechla jsem. Vypla jsem počítač a šla jsem si lehnout…

chvíli mi trvalo než jsem usnula, ale potom se mi zdál nádherný sen…

Zdálo se mi, že za mnou v noci přišel Jimmy. Probudil mě tím, že mě políbil na čelo a chytl mne za ruku. Potom mi do ucha pošeptal „Jsem tady“ a prudce mě vytáhl z postele. Kdo ví proč jsem na sobě měla oblečení a ne pyžamo. Přirazil mě ke zdi a začali jsme se muchlovat. Opravdu se mi to zdálo jako skutečnost, bylo to vážně úžasné. V tu chvíli mne napadlo, že jsem absolutně šťastná a že nic víc už nechci a ani nepotřebuji. Zrovna když mě hryznul do krku jsem se vzbudila…došlo mi, že mne nehryznul Jimmy, ale ten zvuk. Pořád byla bouřka a bylo teprve pět ráno.
Napsala jsem dopis Jimmymu a když přestala bouřka, šla mu jej dát ke dveřím..

Ještě jsem na chvíli usnula a když jsem se probudila ,měla jsem fakt naspěch, protože už měl jet autobus. Mamka ještě spala, protože jezdí o hodinu později než já. Tentokrát jsem neviděla Jimmyho, asi jel dřívějším autobusem.

Zkusila jsem nastoupit tak sebevědomě jako včera Jimmy ale místo toho se na mne zezadu řehnil Kimy. Přisedla jsem si k němu. „Ahoj Kime, jak se dneska máš?“ „Je to skvělé Jennifer…nevím proč, ale vstal jsem a cítil jsem se totálně úžasně..“ „Kime já bych věděla proč…co vidíš na Veronice? Včera jsem vás viděla!!! Co na ní je tak skvělého? Prosím řekni Kimi, prosím Kime…“ „Co se rozčiluješ? Jsi jak nečekaná velká vichřice..ty mi chceš zkazit den, že?“ „Ne Kime, neodcházej od tématu..já ti nechci nic kazit, jen mi řekni co na té Veronice vidíš?“ „Já ani nevím, Jennifer! Ty si myslíš, že jen když není jako ze žurnálu, že hned musí být strašná? Opravdu jsi mě zklamala, Jen. Víš co? Jdi ode mě…počkám na Veroniku a sednu si s ní a mysli si co chceš! Jsi fakticky povrchní a hloupá a strkáš ten svůj hnusnej nos do cizích věcí!! Hleď si svýho?“ „Tak teda urážet mě takhle nebudeš!! Nemusel jsi hned tak vyletět, asi ti přeprogramovala mozek, viď ty jeden….“ Neměla jsem slov. Otočila jsem se a šla jsem si sednout nějaké malé holčičce. Autobus ještě nejel a to jsme tu stáli už 3 minuty. Řidička byla venku a tak jsem vstala a šla za ní „Co to tady děláte?“ „Áále, píchla jsem…zavolej mi někoho šikovného, děvče.“ To působím jako nešika? Otočila jsem se a chtěla jít zpátky do autobusu,že zavolám nějakého kluka ať jde pomoct řidičce. Když jsem nastupovala, vycházel z autobusu za řidičkou Kimi, že jí pomůže. Při výstupu do mě prudce žduchnul, musela jsem se zachytit tyčky abych nespadla. Najednou jsem za sebou uslyšela nádherný, ale naštvaný hlas „Nech ji ty srabe! Mlátit holky, že se nestydíš! Jdi mi z očí, než tě roztrhám!“ „Jojo jasně, blonďáku…“. Otočila jsem se…byl to Jimmy.. „Díky Jime, to od tebe bylo moc hezké!“ Jimmy nic neříkal, jen nastoupil do autobusu. Ani se na mne nepodíval.

O škole snad ani nemá smysl mluvit, Kim na mne byl naštvaný a Victoria se všechen čas učila na poslední hodinu matematiky. Tak jsem z okna koukala na Jimmyho, jak s klukama hraje nějakou hru.
A to jsem dneska ani s Vici nemohla autobusem, měla ve škole zůstat déle než já.

Když jsem přijela domů, nemohla jsem se dočkat až budou 4 hodiny a příjde ta úžasná a skvělá Dianne..jestlipak už Jimmy četl můj dopis? Šla jsem zaplatit účty do schránky, mamka ještě nebyla doma. Po cestě jsem spatřila tu xichťačku jak šla domů.

Usmívala se..byl to ten nejhnusnější a nejnepříjemnější úsměv co jsem kdy viděla…bylo to fakt hrozné. Zařvala jsem na ni „MRCHO!!!“ ani se neotočila..šla dál a pořád se usmívala. Zdálo se mi, že se usmívá čím dál víc. Bylo to odporné..
Když jsem zaplatila účty, sedla jsem si na trávu a pozorovala mraky..když tu se na rohu ulice někdo objevil…šla ke mně a tak jsem vstala..

„Ahóóóój, já jsem Dianne!! Jinak taky D.Lew, už víš? Domluvily jsme se na dnešek! Ježiš ty jsi ale hezká holka, jsi fakt sympatická!“ „Dík Dianne, ty taky!“ „Jůůů, vy tu máte bazén? Neskočíme si do něj? A promluvíme si o tom tvém zázraku, jo?“ „Fajn Dian, jsi fakt bezva.“ „Už jsi tomu kocourovi napsala ten dopis?“ „Jo, snad už ho četl…“. Dianne jsem půjčila své plavky a šly jsme se vykoupat do bazénu.

„Víš, mám hrozně ráda jak je ta voda modrá!!“ „Jo, je to hezký…ale počkej až uvidíš Jimmyho…je ještě hezčí..“ „Ohó!! Máš nějaký sourozence?“ „Ne a ty?“ „Jó, mám bráchu. Je stejně starý jako ty zlato.“
Strašně dlouho jsme si s Dianne povídaly v bazéně. Asi hodinu a pak Dianne dostala nápad.. „Hele, už je ten fešák doma?“ „Určitě už je..“ „Tak na to půjdem hopem, zeptáme se ho, co se to s ním stalo..a pak ho políbíš, prostě bez keců, musíš něco udělat!“ „Dianne, já nemyslím že je to dobrý nápad!“ „Přitahuje tě? Jo. Je hezkej? Jo! Tak v čem je problém?“ „Ať se nenaštve ještě víc..“ „Musíme to zkusit kotě..tak s ním jenom pokecáš, nelíbej ho, ok?“ „Fajn..“ „Bezva, dojdu pro něj..“ Dianne opravdu vylezla z bazénu a zazvonila u Hurleyů. „Čau ty…ehh..děvče. Je Jessie…teda Jimmy doma?“ „Jo, ten slaboch je doma..co chceš?“ „zavolej mi ho prosím, budeš tak hodná?“ „A co za to, bloncko?“ „Dělěj, nebo si pro něj dojdu ty bezcenný mrně.“ „Si ho zavolej, já ti na to kašlu!“ viděla jsem jak Veronika odkráčela zpět dovnitř a Dianne dovnitř zařvala „JIMME!! Pojď na chvíli ven prosím!!“. A opravdu. Vyšel ze dveří, on…utekla jsem dozadu k bazénu, aby nebylo vidět, že jsem tam šmírovala. „Co si přeješ? Tebe neznám.“ „Ahoj Jimme, já jsem Dianne a vzadu na tebe čeká Jennifer Colemanová a chce ti něco říct.“ „Ne holka, to nepůjde…nerozumíš tomu.“ „No tak Jime, nedělej drahoty a pojď! Co se může stát?“ „To je pravda, ale jenom na chvilku, jo? Dáš mi pak pokoj?“ „Jo, jenom na chvilku..pojď chlape.“
Opravdu přišel Jimmy i s Dianne..

„Ahoj Jimmy, promluv si se mnou, prosím.“ „Tak fajn Jennifer..ale proč? Po tom, co jsi mi udělala to snad ani nemá smysl..“ „ Já právě vůbec neví, co jsem ti udělala Jime.“ „Prostě jsi mě jenom zneužila! Ocucala sis mě a pak jsi mě odhodila jako kus hadru. A pak ses vrátila k tomu svému Kimimu, se kterým jste se dneska zjevně pohádali, protože je s mojí sestrou.“

„Ale to vůbec není pravda Jimmy!“ „ Já jsem s Kimem nikdy nic neměla, je to jen můj kamarád…teda byl.“ „Jo, zas to obkecáš a já ti na všecko skočím? Si nějak věříš, ne? To it totiž nevěřím ani náhodou..já moc dobře vím, co se stalo. Dyť i ségra to potvrdila!“ „Já ti Jime ukážu jak to myslím vážně!“ Tím, že Dianne stála nedaleko, dodala mi šílenou sílu..vzpomněla jsem si na ten se na na to, jak to v tom snu bylo nádherné, udělala jsem dva kroky dopředu, chytila Jima a už to bylo..

_________________
HMPFFF!!!!

Tak ona ráda trápí malí ubohý světlušky jo? Že se nestydí Jsem ďábel

Jinak se těším na pokračování, vcelku dobrej díl Úsměv

_________________

Teda chudaci svetlusky Pláču

ale jinak fajn Mávám ti